Jak si vedou Češi v Ligue 1?
2017. 12. 15. 01:57 Čas čtení: 3 minuta
15.12. 2017 – Český kontingent fotbalových hráčů ve Francii se v letošním roce rozrostl o dvě nová jména. Vedle již dlouhodobě zabydleného záložníka Jaroslava Plašila přišel letos v lednu do Montpellieru obránce Lukáš Pokorný. V létě se pak do Francie přestěhoval také brankář Tomáš Koubek. Jak se jim nyní daří?
Inu, mohlo by to být veselejší hodnocení. Pravda, jeden je oporou, nicméně druhý hraje málo a třetí vůbec. Kdo je kdo?
Začneme tím nejpříjemnějším. Tomáš Koubek se hned po svém příchodu stal v Rennes, kde po Petru Čechovi navazuje na dobré jméno české gólmanské školy, brankářem číslo 1. Už jeho entrée bylo impozantní. Koubek po excelentním výkonu pomohl svému bretaňskému týmu k výhře venku nad silným Olympiquem Marseille. Od té doby už branku neopustil, což nyní dělá 13 odchytaných zápasů v řadě. V nich bývalá česká jednička reprezentace do 21 let vychytala čtyři čistá konta. Snad jediný zápas, který lze hodnotit jako nevydařený, bylo utkání sedmého kola se St. Etienne, kdy tým Rennes bral bod za remízu 2-2. Koubkovi se vyčítalo váhání při vybíhání na centrované míče a také penaltový zákrok na Dionyho, který se francouzským médiím zdál být vyhnutelným. V součtu je ale angažmá bezmála dvoumetrového brankáře ve Francii zatím velmi úspěšné a nijak mu neublížil ani náhlý konec trenéra Christiana Gourcuffa. I nový kouč, Sabri Lamouchi, dál na odchovance hradeckého fotbalu sází. A není důvod něco měnit. I díky Koubkovi tým zapomíná na nevydařený ligový start a aktuálně mu v pořadí tabulky francouzské ligy patří příjemné šesté místo.
Dál už to takový chvalozpěv nebude. Dalším pánem na holení je Jaroslav Plašil. Nyní již bývalý, a více než stonásobný český reprezentant, je v Bordeaux velmi známou a uznávanou personou. Však také od roku 2009, kdy se u Girondins objevil poprvé, za místní klub něco odkopal. Pravidelně patřil do základních jedenáctek svého týmu, ať klub z pozice trenéra vedli Tigana, Gillot nebo Sagnol. V základu začal i v minulé sezóně pod novým koučem Jocelynem Gourvennecem. Ale v průběhu jara minulé sezóny začal Gourvennec sázet na jiné koně. Bordeaux se po zpackaném podzimu začalo dařit a Plašil se na hřišti objevoval již jen jako náhradník. A tento trend pokračuje i letos. Další z odchovanců hradeckého fotbalu a muž se zkušeností z Monaka nebo Osasuny se od úvodní minuty dostal v lize do hry jen jednou – ve dvanáctém kole na trávníku Rennes. Odehrál pouze poločas a kvůli nepříliš vydařenému výkonu byl o půli nahrazen Sankharém. V součtu se Plašil ve hře v Ligue 1 letos objevil v devíti případech a odehrál 154 minut. V tomto týdnu dostal šanci v Ligovém poháru, kde proti Toulouse nastoupil od začátku a odehrál celých 90 minut. Bordeaux však zápas nezvládlo a prohrálo 0-2. Asi jen malou náplastí je Plašilovi fakt, že podle portálu maxifoot.fr byl nejlépe hodnoceným záložníkem svého týmu a současně druhým nejlepším hráčem Girondins. Hodnocení však odpovídá celkově neveselému výkonu Bordeaux. Plašil na desetibodové stupnici (10 je nejlepší) dostal průměrnou známku 5 (u Toulouse nikdo pod známku 5 nešel…).
Bohužel nejrychlejší bude hodnocení u Lukáše Pokorného. 24letý stoper měl letos v zimě na jihu Francie vynikající start, když po svém příchodu okamžitě naskočil do základní jedenáctky a během jara odehrál 13 zápasů. Jenže v létě přišel do „La Paillade“ nový trenér Michel der Zakarian a tomu se Pokorný do sestav nehodí. Bývalý liberecký kapitán zatím v sedmnácti zápasech letošní sezóny francouzské ligy neodehrál ani minutu. V nominaci na zápas (a tedy alespoň připraven na lavičce) byl pouze dvakrát. Nejhorší na všem je, že šance na zlepšení je asi tak pravděpodobná, že se Montpellier stane letos mistrem francouzské ligy. Proč? Francouzsko-arménsky kouč der Zakarian, známý svým pečlivým přístupem k defenzivě (však to také býval velmi dobrý a řízný obránce), vystavěl v Montpellieru obrannou mašinu, která se pyšní statisticky nejlepší obranou v lize. Obranou, která dostala v 17 zápasech jen 10 branek (PSG 13, Monako 18…). Útok je zase pro změnu (jak to u der Zakariana bývá) statisticky třetí nejhorší (14 branek – horší jsou jen Méty a Caen – ti hrají podobným stylem jako Montpellier). Der Zakarian proto možná bude točit hráče ne ofenzivních postech, ale do své nyní báječně fungující pětičlenné obrany (tedy pokud nepřijde nějaký kolotoč zranění nebo disciplinárních trestů) nemá vůbec žádný důvod zasahovat…
