S vlajkou nebo bez, každopádně s nožem na krku
2018. 02. 10. 15:53 Čas čtení: 2 minuta
10.2. 2018 – Před osmi lety to bylo ruské fiasko, mediální hon na hvězdy od Moskvy po Vladivostok nebral konce, národní zklamání i zoufalý skok z okna fanouška, který psychicky neustál finálovou prohru na světovém šampionátu. Ti smířlivější suše konstatovali, „tohle není náš rok.“ A skutečně nebyl. Rusové neuspěli ve Vancouveru, kde dostali potupný výprask 3:7 od Kanady ve čtvrtfinále a selhali i na mistrovství světa, kde se museli ve finále sklonit před českými reprezentanty.
„Náš rok“ Rusové vyhlásili o čtyři roky později. Jak dopadla Sborná v Soči, všichni víme. A víme také, že bombastická kulminace teploty v ruských srdcích se neproměnila v mohutnou zlatou explozi, ale pouze v nevýrazný oblak páry, který se velice záhy rozplynul. Jakkoli Vladimir Putin před Hrami prohlašoval, že nejde jenom o sport a už vůbec ne o hokej, že svět uvidí nové Rusko, jeho tvář a možnosti, všem bylo jasné, že úspěch v hokejovém turnaji je alfou a omegou pro žádoucí vnímání veřejnosti historicky nejdražších zimních her. Zklamání z nezdaru neuhasil ani velmi pozitivní fakt, že Rusko získalo nejvíce cenných kovů. Bylo ticho, vzhledem k tomu, v jakém objemu vytvářely zprávy o ruských hokejistech vír v mediálním prostoru před turnajem, až podezřelé. V odborných kruzích se však o nezdaru hovořilo a hledaly se příčiny.
KHL svůj neoficiální souboj s NHL na minulých hrách prohrála, ve finále se neobjevil ani jeden hráč z panevropské soutěže. A i tento fakt byl přičítán na vrub domácí reprezentaci. Proč nebyl tým postaven na hráčích, kteří roky prokazují svou nespornou kvalitu v prostředí, které olympijský turnaj přivítalo? Proč o zlato nebojovali hráči jako Mozyakin či Zaripov, kteří vědí, co je to padnout za tým? Nebyly by šance větší? Je to pochopitelně složité, těžko by tehdejší trenér Bilyaletdinov obhajoval před fanoušky nepozvání Malkina či Ovečkina. Ale nyní je všechno jinak, navíc Rusové tuhle logiku pochopili, v Bělorusku získali titul a na pražském šampionátu došli do finále. Domácí bronz jako úspěch vnímat nelze, ale o to větší hlad bude po jihokorejském olympijském zlatu. S týmem kompletně postaveným na hráčích z KHL a Olegem Znarokem u kormidla. Tedy mužem, který si na hvězdy zas až tolik nepotrpí a pro dva ze tří „Gagarinů“ došel s takřka bezejmenným Dynamem Moskva. Navíc bez soupeřů z NHL. Tohle může být onen „ruský rok“.
