Změny v modré části Moskvy

 avatar 2018. 05. 24. 14:38    
Čas čtení: 4 minuta

Dynamo dosáhlo největších úspěchů v KHL pod vedeném Olega Znaroka

8.8. 2018 – Z vrcholných úspěchů, jako je zisk Gagarinova poháru, se dá čerpat poměrně dlouho. Podaří-li se vám to dokonce dvakrát během dvou sezon, stáváte se de facto nesmrtelnými. Ale všechno má své meze. Od posledního titulu uplynulo pět let a historicky první neúčast moskevského Dynama v play-off majitelům klubu definitivně otevřela oči. Ale pojďme odkrývat situaci na Avtozavodskaje postupně.

Dynamo během sovětské éry vždy hrálo až druhé housle za armádní ikonou CSKA, která svými dvaatřiceti tituly v sovětské éře nenechala nikoho na pochybách o tom, jak jsou karty nastaveny. Dynamo rozhodně svůj zvuk mělo, ostatně dotace z ministerstva vnitra či vliv samotné KGB podpořily zisk titulu hned v historicky první sezoně 1946/1947. Arkady Chernychev se jako první úspěšný trenér nesmazatelně zapsal do historie a odstartoval postupnou cestu za pěti tituly v sovětské éře. Na tu navázalo Dynamo dvěma triumfy v Superlize a již zmíněnými dvěma Gagarinovými poháry. To, co kdysi rozpoutal Chernychev, symbolicky prozatím uzavřel Oleg Znarok, bývalý útočník německého Freiburgu a lotyšské reprezentace, který se v roce 1996 zapsal do dějin, když jeho památný gól proti Švýcarsku v B divizi poslal Lotyše do elitní skupiny, ve které jsou dodnes. Jeho nekompromisní styl a důraz na týmovost přinesly své ovoce. Ostatně byl to Znarok, který se nebál projevit nezájem o účast Alexandra Ovečkina v týmu při výluce NHL se slovy, my tu žádné hvězdy nepotřebujeme. Následně si ovšem uvědomil, kdo tahá v Dynamu za nitky a Ovieho se ujal. Znarok vytvořil z Dynama skvěle fungující tým, který v letech 2012 a 2013 dokráčel až na vrchol.

To už je ovšem z hlediska dnešní doby historie a Dynamo chce zpátky na výsluní. Po zatím nejhorší sezóně, kdy se tým nedostal poprvé do play-off KHL, se rozhodlo vedení praštit do stolu a v Moskvě se začalo nakupovat. Dynamo je zatím suverénně nejaktivnější na přestupovém trhu. Jako první přichází Vadim Shipachyov. Ten prožil zvláštní sezonu. Po zisku „Gagarina“ v Petrohradu se s velkou pompou rozlétl vstříc snové kariéře v NHL, jako třicátník se zkušenostmi a jménem cítil, že to bude jeho rok, ale mýlil se. NHL s ním učinila krátký proces. Po návratu ze zámoří se sice dobře začlenil zpět do týmu SKA, ale s ním obhájit nedokázal, navíc na olympijském turnaji potupně vypadl z nominace. Odchod do nově budovaného Dynama je pro něj tím nejlepším možným řešením. Dostane novou šanci stát se ofensivní hvězdou číslo jedna a nebude se rvát o místo v sestavě s Pavlem Datsyukem a dalšími hvězdami. Jde jen o to, zdali svou novou šanci využije. Další významnou posilou ofensivy je Dmitri Kagarlitsky. Kapitán Severstalu, který letos v sérii s Petrohradem zanechal určitě pozitivní dojem, je ideální volbou. V 28 letech je v nejlepším období a posun do týmu s mistrovskými ambicemi mu může jedině pomoci. Je rychlý, šikovný, gólový a dokáže strhnout ostatní. Z hlediska Dynama je to výborný tah. Jako dobrý tah by se mělo projevit i angažování Maxima Afinogenova, který se tak po 25ti letech vrací do svého mateřského klubu. Bude „duchovním vůdcem“, mentorem, ikonou, lákadlem pro fanoušky a navíc i v 38 letech má z herního hlediska co nabídnout. Afinogenov má před sebou ještě dvě dobré sezóny.

To je jen hlavní část „perestrojky“, která samozřejmě ještě sama o sobě úspěch nezaručí, nicméně jde o to, že po letech hledání se konečně někdo nebál udělat rázný krok. Dynamo dělá maximum pro to, aby se zařadilo zpět mezi hlavní favority na zisk Poháru. Teď toho jen využít.