Celta je zpátky, nadobro
2014. 12. 09. 23:01 Čas čtení: 2 minuta
9.12.2014 – Dlouhých pět let druholigového očistce Celtu de Vigo nesmírně posílilo. Byla to dlouhá cesta plná zásadních změn. V hráčském kádru, realizačním týmu i celkové filozofii klubu. Když se v roce 2012 podařilo postoupit zpět do Primera División, fanoušci klubu si přáli jediné. Udržet se. Dnes, po necelých třech letech, má Celta na dosah pohárové pozice. A v Evropě by jí to slušelo.
Každý příběh by měl mít svého hrdinu. Trenér Paco Herrea v tomto ohledu zůstává někde na půl cesty. Tradiční galicijský tým sice dovedl zpět mezi španělskou elitu, jenže v tuhých bojích o udržení jeho tým dlouhodobě tápal a tak úvodní sezónu v La Lize musel dotáhnout do konce Abel Resino. Celta s bývalým španělským reprezentačním brankářem na lavici udržela hlavu nad vodou. Ale nateklo jí do uší. 17. místo se vedení klubu nezamlouvalo, ačkoli splnilo základní požadavky. Do nové sezóny tak mužstvo nastoupilo pod dohledem nové, fotbalovými větry ošlehané tváře Luise Enriqueho. Ten mu vtisknul charakter, který chyběl. Hráči, kteří horko těžko bojovali o záchranu, během letní pauzy získali sebevědomí, touhu po vítězství a účelná hra plná překvapivých řešení nakonec přinesla parádní 9. místo. Ve Vigu v té době nebyl k vidění člověk, který by se neusmíval, a místní sochaři už si pomalu chystali náčrty Enriqueho siluety s klubovou šálou.
Oslavy mírně narušila až zpráva, která přinesla informace o tom, že Luis Enrique by měl pro sezónu 2014/15 nahradit na lavičce Barcelony Gerarda Martina. Pro Celtu a její plány to byla těžká rána, nicméně náhrada s podobnými ambicemi a především charakterem se začala hledat rychle. Volba po hlubokých, leč svižných průzkumech padla na Argentince Eduarda Berizza. Bývalý stoper a novopečený vítěz chilské Primera División s týmem O’Higgins s odpovědí na nabídku práce v Evropě dlouho neotálel a plynule navázal na práci svého předchůdce. Do efektivního systému navíc zabudoval jednu ze svých specialit – agresivní, ovšem nesmírně disciplinované napadání vysoko v poli, díky němuž je známý po cele Jižní Americe. Týmu Celty současný taktický plán vyhovuje téměř ve všech ohledech a průběžné 8. místo je toho důkazem.
Sestupu už se klub v současné době bát nemusí. Otázkou zůstává, jestli je tým připravený na případný návrat do Evropy. Hráči jako Fabián Orellana nebo Nolito, podporovaní zkušeným Michaelem Khron-Dehlim, na to potenciál mají. Brankář Sergio Alvárez se zlepšuje s každým zápasem. Obrovitý útočník Joaquín Larrivey konečně začal střílet góly. Výraznou slabinu kádr pravděpodobně nemá, hráči jsou na sebe zvyklí a na hřišti je to znát. Nezbývá tedy než si počkat na konec sezóny, který Celtu do Evropy vyhoupnout. Pokud Eduardo Berizzo odolá případným nabídkám, stejně jako zmíněné opory, nemuselo by to být pouze na rok. A to by se sochaři teprve přetrhli…
