KHL blíže než se zdá?

Ondřej Voršilka 2019. 06. 18. 21:23    
Čas čtení: 2 minuta

18.6. 2019 – KHL spatřila světlo světa jako dlouhodobě plánovaný ambiciózní projekt politických a ekonomických elit, jehož záměr nikdy nebyl jen čistě sportovní. Vůbec si nemusíme nalhávat opak. Ostatně na tom nic tak hrozného není vzhledem k faktu, že z čistě sportovního hlediska nabízí KHL kvalitu, a jak vidno nejen v posledních letech, i reprezentační zdroje pro všechny hokejové národy, včetně těch zámořských. A i když je to paradoxně Rusko, které řeší před Olympijskými hrami existenční otázku, tak vzhledem k postoji NHL dodá nejvíce hráčů jednotlivým výběrům právě „ruská“ KHL. Osobně si myslím, že o kvalitu turnaje strach mít nemusíme. Mne však zajímá odpověď na jinou otázku. Kam se KHL hodlá ubírat dále? Ne snad že by roztáhla svá křídla, to chraň bůh, ale směrů, kterými liga hodila kámen a sledovala, jak velké vlny se rozutečou do stran na pomyslné hladině cílové destinace, bylo již mnoho. Lev Poprad skončil fiaskem, Lev Praha i přes fantastickou sezónu s finálovou účastí a rekordem návštěvnosti také skončil, Medveščak přišel na buben. Všechny části tohoto nuceného exodu měly společnou konturu v podobě utaženého kohoutu ruské podpory. Ten se většinou utahuje ve chvíli, kdy politicko-ekonomické tlaky zvítězí nad sportem. Poté kalkulačka rozhodne, že obhospodařování pozic na daném trhu již není rentabilní. To, že se prosadil Jokerit, náhodné ale není. Je to velká tradiční značka, Skandinávie je důležitý trh a hlavně v Helsinkách sedí ve VIPce petrohradská, tedy ta nejmocnější, klika.

KHL v posledních měsících upíná svůj zrak na východ. Ale je to správně? Z hlediska již zmíněných politicko-ekonomických zájmů Ruska možná ano, ale myslím si, že tím KHL může sama sebe pouze pohřbít. Není možné udržet kvalitu soutěže, ve které budou hrát týmy z Číny, Koreje či Mongolska. Můj názor tedy je, že pokračování tohoto scénáře nebude příliš reálné. Na čínském příkladu je totiž jasně vidět, co přináší jednostranné ambice Ruska etablovat se na čínském trhu. Dobrodružství v mýtické Zemi Draka postrádá výrazný sportovní aspekt. Ale jde přeci i o sport -nebo už ne? Kunlun trpí nezájmem fanoušků a ve výše zmíněných destinacích by to bylo stejné. KHL si musí sama uvědomit, co vlastně chce. Ne se chovat nepředvídatelně jako doposud. Jasné ale také je, že si musí udržet image a punc kvality a i z toho důvodu stále pokukuje na západ. Proč si udržuje Rigu? Bratislavu? Oba kluby mají fatální ekonomické potíže. Protože si nemůže zavřít dveře.

Myslím, že není nereálné myslet opět na Česko. Ať už na bohatý Třinec, Kometu s jejich početnou fanouškovskou základnou, nebo tradiční Spartu. Je to jenom o tom, kam chtějí v úvodu zmíněné politicko–ekonomické elity dosáhnout. Hlavně pro peníze, politicky – a pak také trochu pro tu sportovní prestiž.