Gagarin přistál do ulic Kazaně

 avatar 2018. 04. 24. 22:28    
Čas čtení: 3 minuta

" width=

25.4. 2018 – A nutno podotknout, naprosto kontrolovaně, bez výraznějších komplikací po strategicky precizně naplánovaném průběhu letu. Přistál do správných rukou. KHL má za sebou jubilejní 10. sezónu a z celkového vítězství se potřetí v historii raduje tým Ak Bars Kazaň. Tým okolo Justina Azeveda zvládl sezónu precizně. Základní část Východní konference vyhrál s nejvíce výhrami, rovnou stovkou bodů, druhým nejlepším útokem a třetí nejlepší obranou. Prostě přesvědčivě. V play-off nepřipustil šestý zápas ani v jedné ze sérií, kterými prošel. Vyřadil Amur, Metallurg, Traktor a ve finále CSKA. Z devatenácti zápasů v play-off ztratil pouhé tři. A recept na úspěch?

1. Soudržnost týmu – Trenér Zinetula Bilyaletdinov svým hráčům věřil a téměř nezasahoval do sestavy. Tým cítil podporu, byl sehraný a neprocházel změnami.

2. Kvalita týmu – CSKA rozhodně nebylo ve finále náhodou, i moskevský tým si svou účast vybojoval a zasloužil, ostatně vyřadit Petrohrad není zanedbatelné, ale se vší úctou k CSKA, Kazaň měla lepší tým, ať už co se týká individualit, tak i z hlediska nastavené strategie.

3. Týmová strategie – v podstatě všechny finálové zápasy skončily nejtěsnějším rozdílem vyjma čtvrtého zápasu, kdy Kazaň pečetila do prázdné branky. Ale i přes to, že výsledky působí hodně vyrovnaně, Kazaň to měla celou dobu pod kontrolou. CSKA bylo aktivní, snaha se jim upřít nedala, ale Kazaň přesně věděla, co je nebezpečné a co nikoli, skvěle bránila, hlídala si prostor před brankou, excelentně bránila přesilovky a jakkoli nepředváděla bůhví jak krásný hokej, hrála účelně a o to jde v play-off především. Strategii zvládla na výbornou.

4. Cizinci – hráli klíčové role – dva zápasy rozhodl Justin Azevedo, který se stal nejproduktivnějším a nejužitečnějším hráčem Gagarinova poháru. Byl rozdílovým hráčem, kterého CSKA nemělo. Justin Azevedo je fenomenální a svou formu načasoval precizně. Rob Klinkhammer rovněž rozhodl dva zápasy včetně toho posledního, kdy dal jediný gól. Vše skvěle doplňoval Anton Lander a v neposlední řadě Jiří Sekáč, který prožil skvělou sezónu a i finále odehrál velmi dobře, navíc se zlomenou rukou. Všechna čest.

5. Brankář – Emil Garipov je hodně specifická osobnost, jak už to tak u gólmanů bývá, není to ten typ, co by létal v brance jako motýl, lámal si končetiny a přiváděl diváky svými zákroky k němému úžasu. Ne, on prostě chytá. Je skvělou oporou svého týmu a to jde. Je to podle mě jeden z nejkvalitnějších brankářů současnosti, protože podává stabilní výkony v těch nejtěžších zápasech.

Letošní finále nepředvedlo fascinující hokej z říše snů. Bylo prostě takové, jaké mělo být. Profesionální.