Les Bleus: skvělí hráči, špatný trenér?

2018. 06. 29. 08:34    
Čas čtení: 2 minuta

29. 6. 2018 – Je to ve francouzském fotbale stále dokola. V médiích se neustále řeší, zda Didier Deschamps francouzskému nároďáku prospívá nebo škodí. Je opravdu špatnou volbou a pověstnou žábou na prameni? A ví vůbec, co od svých hráčů chce?

Lloris, Varane, Umtiti, Kanté, Pogba, Griezmann, Mbappé, Giroud. Namátkou pár jmen, která vzal Deschamps s sebou. Nebo Benzema, Lacazette, Martial, Rabiot, Coman. To jsou zase hráči, které současný trenér Les Bleus nechal doma. Na té i na druhé straně barikády pěkná řádka talentů.

A to je právě ten problém, a to, co se Deschampsovi vyčítá. Že se současnou parádní hráčskou generací a takovým hráčským materiálem nikdy nic nevyhrál. A že tým nemá žádnou herní tvář, hvězdy jsou hvězdami jen mimo trávník, že výběr nehraje atraktivně a že vlastně tým nepůsobí jako tým.

Na jednu stranu tam část pravdy je. Stačí vzpomenout na kvalifikaci na letošní mistrovství světa. A na neinspirativní remízy 0:0 v Bělorusku nebo doma s Lucemburskem. Ale opravdu je Descahmps takovým bídákem…?

Ve Francii mu hodně ubližují aféry nebo pseudoaféry spojené s nenominováním hráčů na kvalifikační zápasy, potažmo velké turnaje. Chlapci Nasri a Benzema by o tom mohli napsat tlustý román. A možná paradoxně tak široký kádr, v rámci kterého se na někoho vždycky zákonitě musí nedostat. A ten pak kope kolem sebe. Přitom větší reputaci v pozici hráče si muž, který byl kapitánem mistrů světa i Evropy nemohl do funkce přinést. Přesto se do něj, persona nepersona, kope s velkou oblibou.

Když vezmete fakta a výsledky Francie na velkých turnajích pod Deschampsem, ono to není vůbec špatné. Na MS v roce 2014 čtvrtfinále a jen jedna prohra. S pozdějšími mistry světa z Německa. O gól. Ostuda, průšvih? Rozhodně nikoli. Na domácím Euru před dvěma lety prohra ve finále v prodloužení. Když předtím Gignac trefil v poslední minutě základní hrací doby tyč. A právě pár centimetrů dělilo Deschampse od nesmrtelnosti a vynášení do nebes. A je tomu tak stále.

Ano, Francouze štvou a nadále budou štvát jednotlivosti typu remízy s Lucemburskem, špatných výkonů typu zápasů proti Austrálii nebo Peru na MS. Nebo zápas bez zájmu proti Dánsku (což bylo na jednu stranu pochopitelné, ale když jste ve varu, neberete to ani náhodou). A je to normální, každého by to štvalo. Jako fanoušek chcete úspěchy a krásnou hru.

Ale ono to vždy nejde. Všichni asi vzpomeneme na úspěch českých fotbalistů na Euru 1996. Finále bylo super. A titul nevisel tak vysoko. Což je to, o čem se mluví a o čem se píše. Ale vzpomínáte na předváděnou hru? Třeba v semifinále proti Francii? Uf…

Přesně to potřebuje Deschamps. Protože francouzskému fandovi při velikosti a významu fotbalové Francie nemůže stačit finále, potřebuje trofej. Pokud by se to Deschampsovi povedlo třeba už nyní v Rusku (sci-fi to rozhodně není), remíza proti Lucembursku či nudný zápas proti Dánsku by byly zapomenuty a Deschamps by se stal nezapomenutelným hrdinou.

Stane se…?

redakce/as/