Nejen Anglie. Jaká je síla českých soupeřů v boji o Euro 2020?

2018. 12. 07. 12:36    
Čas čtení: 3 minuta

7. 12. 2018 – Již zhruba týden vědí jednotlivé evropské země, kdo bude jejich soupeřem v kvalifikaci o postup na fotbalové Euro, které se bude konat v roce 2020. Pojďme se v novém seriálu Sportu TV podívat, jaké skupiny los vytvořil a kdo má jaké šance na postup. Nemůžeme začít jinde než skupinou A. Je podle abecedy první na forhontě a je to skupina, která zajímá nejvíce české fanoušky.

Pro jistotu připomenutí osob a obsazení: Anglie, Česko, Bulharsko, Černá Hora, Kosovo. Na šampionát postupují přímo první dva týmy konečného pořadí.

Favoritem skupiny bude pochopitelně Anglie. Celek, kterému se mnozí dlouhých pár let vysmívali, zaznamenal skvělý výsledek na světovém šampionátu v Rusku. K medaili sice kouč Gareth Southgate Angličany nedotáhl, ale dovedl tým k boji o cenné kovy prvně po 28 letech. A navíc obnovil zájem o národní tým a také vrátil fanouškům hrdost. Těm vůbec nevadila kritika mnohých, že Anglie na šampionátu nikoho silného neporazila. Zvučné skalpy si však Angličané připsali v Lize národů. Po zisku jediného bodu z prvních dvou zápasů vyhráli ve Španělsku a po obratu přetlačili doma Chorvaty a mohou se těšit na Final 4. Dobrou zprávou pro anglického fanouška je fakt, že Southgate u týmu prodloužil smlouvu. Jeho práce s týmem, do kterého dosazuje spoustu mladých hráčů, je velmi dobře viditelná a pokud bude pokračovat ve stejném rytmu, může se Anglie, i vzhledem k relativnímu mládí opor týmu, těšit na světlou budoucnost.

Ve světlou budoucnost doufali také čeští fanoušci poté, co byl v září od národního týmu Česka odvolán Karel Jarolím. A nový trenér Jaroslav Šilhavý je zatím naplňuje optimismem. Zachránil nedobře rozjetou Ligu národů a do týmu vrátil řád v obranných řadách a i několik hráčů, kteří z různých důvodů pod Jarolímem nenastupovali. Vylepšil se i celkový obrázek hry. Zájem českého fanouška o nároďák se logicky nedá srovnat s euforií, kterou zažívají angličtí fandové, ale nálada obklopující národní tým se neuvěřitelně zlepšila. A do budoucna je na čem stavět. A za pozitivní lze brát i los. Vzhledem k Anglii atraktivní, ale současně hratelný. Navíc pouze o 5 účastnících, což bylo i Šilhavého přání. Cokoli jiného než sedmá účast na finálovém turnaji ME v řadě by byla neúspěchem.

Bulharsko zažívá v posledních letech útlum. Generace, která dosáhla na čtvrté místo na MS v roce 1994 a která na přelomu milénia hrála dvakrát na MS a dvakrát na ME je už minulostí. Poslední velký turnaj hráli Bulhaři na Euru v Portugalsku. S výsledkem 0-0-3 a skóre 1:9. Nicméně to pro nacházející kvalifikaci nebude soupeř, který by měl být úplně bezzubý. Poslední roky jde Bulharsko pomalinku nahoru. V posledních kvalifikaci o MS Bulhaři bodovým ziskem trochu předčili očekávání, v Lize národů zase do poslední chvíle bojovali o postup do Ligy B. Nakonec se radovalo Norsko, ale v domácím prostředí ho Bulhaři porazili. A právě rozlehlý stadion Vasila Levského v Sofii je místem, odkud se body nevozí snadno. A pro vývoj kvalifikace to bude z hlediska českého týmu možná klíčový zápas. Z posledních 9 soutěžních zápasů tam Bulhaři prohráli jen jednou – s pozdějšími mistry světa z Francie. Naopak přehráli třeba Švédsko nebo Nizozemí.

Trochu nečitelným soupeřem bude Černá Hora. Pro Česko starý známý z baráže o Euro v roce 2012. Za připomenutí stojí, že tehdy v kvalifikaci skončila Černá Hora druhá za Anglií a před Švýcarskem. Na baráž o MS v letošním roce pak chyběly Jovetičovi a spol. 4 body. Ale 16 získaných bodů v konkurenci zemí jako byly Polsko, Dánsko nebo Rumunsko je natolik solidním počinem, že podcenit tento tým není radno. Záležet však bude na zdravotním stavu opor. Kádr totiž je z hlediska vyšší kvality velmi úzký. Mnohé z opor chyběly při letošní Lize národů a na výsledky a hru to mělo velký vliv. Černohorci nenadchli a získali jen 7 bodů. 6 z nich vzniklo při výhrách nad bezbrannou Litvou. Pokud ale budou opory jako Jovetič, Vukčevič a Savič k dispozici, druhé housle Černá Hora hrát ve skupině určitě nebude.

Zbývá další celkem nevyzpytatelný soupeř – Kosovo. Tým, který svou první kvalifikaci o velký turnaj hrál až při bojích o letošní MS v Rusku. A vůbec neuspěl. Získal jen jeden bod z 10 utkání. Ale Kosovo je vedle Finska nebo Makedonie jedním z celků, na které měla blahodárný vliv Liga národů. Tyto týmy dostaly šanci chytit vítěznou mentalitu. Bojovat s celky, se kterými jsou si plus minus rovny. A uspěly. Kromě postupu se mohou radovat i z načerpaného sebevědomí a pozitivních herních návyků, které pak mohou přinést úspěch i v těžších zápasech kvalifikačních skupin. A to bude chtít Kosovo určitě prodat i proti Česku a spol., minimálně na novém stadionu v Prištině, kde to soupeři zadarmo určitě nedostanou…

redakce/as/