Kdo se bude radovat na revolučním Africkém poháru národů?

2019. 06. 22. 11:05    
Čas čtení: 2 minuta

22. 6. 2019 – Letošní edice afrického šampionátu je do mnohé míry vstupem do neznáma. Prvně se místo zimního termínu hraje poprvé v létě. A velkou novinkou je také rozšíření počtu účastníků na 24 týmů. A zrovna to se dá brát jako hodně diskutabilní záležitost. Kvalita se výrazně rozmělní, což se nezdá být zrovna tou věcí, kterou by africké mistrovství mělo potřebovat.

Dramatická byla při letošní edici volba pořadatele. V roce 2014 byla pozice hostující země přiklepnuta Kamerunu. Jenže v listopadu loňského roku bylo pořadatelství zemi odebráno. Z důvodu nedostatečných bezpečnostních záruk i chybějící infrastruktury. Chvíli se pak zdálo, že by turnaj mohlo zorganizovat Maroko. Ale poté, co se takové varianty Maročané sami zřekli, volilo se mezi Egyptem a Jihoafrickou republikou. Zkraje tohoto roku bylo pak jasným poměrem hlasů rozhodnuto, že šampionát popáté v historii a poprvé od roku 2006 uspořádá Egypt.

A právě Egypťané jsou často jmenování jako ti největší favorité na zisk titulu. Na jednu stranu proč ne. Je to se sedmi tituly nejúspěšnější země afrických mistrovství. V roce 2017, tedy při posledním africkém šampionátu prohráli Egypťané až ve finále s Kamerunem. A pak je tu pochopitelně faktor Mohamed Salah.

Jenže kdyže podíváme do startovního pole trochu detailněji, možná nám vyplavou i jiní favorité. Co třeba Senegal? Skvělí stopeři, ofenzivní beci, mnoho zajímavých jmen v záloze a nabušený útok se Sadiem Maném v čele. Navíc tým působí oproti jiným ročníků vyváženěji.

Nebo Nigérie? Mladý, rychlý a fyzicky výborně připravený tým. Velká síla se nabízí v záloze s Obi Mikelem, směrem dopředu se zase může předvést přehlídka rychlosti a šikovnosti s míčem. Musa, Ighalo, Iwobi…

O přední příčky by se dále mohly dále ucházet i celky jako Alžírsko, Maroko, nebo Pobřeží Slonoviny. Nebo i Mali?

Zapomenout by se nemělo ani na úřadující šampiony z Kamerunu. Jenže ti si přípravu „zpestřili“ hádkou se svazem ohledně výše odměn. Do místa konání tak dorazili s jednodenním zpožděním. Něco podobného však mají za sebou i celky Nigérie a Ghany. I tam se hodně licitovalo, ale přece jen nedošlo k takové eskalaci jako u kamerunských obhájců.

redakce/as/  

Cookie settings