Senzační Famalicão: V čem tkví úspěch?

Michal Micka 2019. 11. 11. 09:52    
Čas čtení: 3 minuta

Horní řada zleva: Centelles, Patrick William, Toni Martínez, Pérez, Defendi; Spodní řada zleva: Gonçalves, Assunção, Lionn, Martins, Lameiras, Guga

11. 11. 2019 – V úvodu sezóny Ligy NOS to vypadalo hned na dva pohádkové příběhy nováčků. Ale zatímco Gil Vicente po výhře nad Portem v prvním kole herně odpadlo, Famalicão se veze na vlně pozitivity dál. Tým, který v první lize působil naposledy před 25 lety, prohrál v odehraných 11 kolech jediné utkání a sídlí na třetím místě před Sportingem, Bragou a dalšími týmy s pohárovými ambicemi. 

Co stojí za fantastickým úspěchem a tím, že malinký klub ze severu Portugalska je s trochou nadsázky už teď zachráněný? Hned několik snadno pojmenovatelných faktorů.

Forma

Pojem „forma“ je nejen ve fotbale vždycky relativní. Jinými slovy, výsledkovou formu může mít i tým, který zdaleka nenaplňuje svůj potenciál nebo třeba zvítězil ve třech zápasech díky třem penaltám. To ovšem není případ Famalicãa. Na hráčích je před každým duelem viditelná soustředěnost a touha hrát tak, jako by se jednalo o poslední utkání v sezóně. Nemá to ovšem nic společného s limitující nervozitou. Hráči se fotbalem baví, chtějí bavit i publikum a dávat góly, což potvrzuje i fakt, že zhruba ve třetině sezóny má Famalicão o jeden vstřelený gól více než Porto a je druhým nejproduktivnějším týmem ligy.

Trénér Pedro, strategie a složení týmu

Strategie je v případě nováčka soutěže možná nejdůležitější složkou hry. Taktika, kterou ordinuje João Pedro, je skvěle zvoleným kompromisem mezi proaktivním a adaptivním způsobem hry. Tým se dokáže přizpůsobit tempu, strategii i formaci soupeře, zvláště pokud nastoupí proti favoritovi. Ale zároveň nezapomíná na vlastní charakteristický rukopis. Pedro v první řadě využívá skvělé fyzické, konkrétněji rychlostní vybavenosti svých hráčů. V přechodu do útoku je tým nesmírně nebezpečný a dokáže chytře volit, kdy je potřeba míč podržet a kdy je naopak lepší dodat akci dynamiku. Rozhodovací schopnosti hrály zásadní roli ve všech doposud odehraných zápasech a flexibilní formace 4-1-4-1 s vytáhlým Tonim Martínezem (či Brazilcem Andersonem) na hrotu přesně pasuje ke zvolené strategii.

To vše souvisí i z bravůrně složeným mužstvem. Fluktuace hráčů v Portugalsku je ve srovnání s Evropou nepoměrně vyšší, zvláště pak u nováčka soutěže. Kádr Famalicãa byl předělán od základu, ale s jasnou vizí.

Letní příchody do mužstva Famalicãa (zdroj: transfermarkt.co.uk)

Joãu Pedrovi se dokonce podařilo zdvojit jednotlivé posty tak, že v případě četnějších zranění by až na pár výjimek neměl být zásadní problém absentující hráče nahradit. V týmu se drží slušná úroveň komepetetivnosti a střídající i díky vlastní kvalitě drží hráče základní sestavy „na špičkách“. A to vše, bez vynaložení vysokých částek, jež by omezený klubový „budget“ stejně neumožnil.

Faktor Martins – Lameiras – Centelles

Pokud bychom měli vybrat z mnoha posil ty nejklíčovější, padla by volba vcelku jednoznačně na tyto tři hráče. 26letý Fábio Martins se v posledních letech marně prosazoval do kádru Sportingu Braga. Když už se dostal na hřiště, tak většinou v roli náhradníka. Hostování ve Famalicãu mu dává platformu pro to, aby naplno rozvinoul svůj potenciál, a této šance křídelní záložník evidentně chce chopit. Na hřišti doslova rozkvetl. Ze strany hřiště dokáže dirigovat hru, s míčem se pohybuje s neskutečnou lehkostí a vedle pěti gólů dokázal v 10 odehraných zápasech také tři připravit. Navíc si podle vlastní slov fotbal znovu užívá. A v podobném duchu mluví i Rúben Lamerias. 24letý záložník, který začínal londýnském Tottenhamu, je v lecčem podobný Martinsovi. Navíc má cit pro rychlou kombinaci a neortodoxní řešení. Pokud tito dva hráči nastoupí v základní sestavě, nemusí se hrotový útočník bát, že by zůstal bez kvalitní distribuce míče.

Zmínku rozhodně zaslouží také levý obránce z Valencie, Álex Centelles. Ten původně přišel do klubu jen jako náhradník za pracovitého anglického beka Joshe Tymona, ale po pěti odehraných kolech ho dokázal vyřadit ze základní sestavy. Stejně jako Martins a Lameiras je i Španěl výtečně spritntersky vybavený a pokud udrží současný herní standard, je velmi pravděpodobné, že už možná v příští sezóně bude v La Lize nastupovat pravidelně v dresu svého mateřského klubu.

Co by mohlo Famalicão zbrzdit?

V první řadě fakt, že sezóna je nesmírně dlouhá. Způsob hry, kterým se mužstvo prezentuje, je energeticky hondě náročný a dříve nebo později se to musí projevit. Další hrozbou, které si je trenér João Pedro určitě vědom, je nezkušenost většiny hráčů. Jedna věc je potenciál, který momentálně bliká na všechny strany. Druhá věc je, zdali bude mužstvo schopné reagovat, pokud se postaví jednoznačnému favoritovi, nebo pokud fungující systém fungovat přestane. V duelu proti Portu Famalicão poprvé poznalo herní úzkost a nepopralo se se zápasem dobře. V posledním ligovém kole pro změnu vedlo nad Moreirense 3:0, přesto dovolilo soupeři během 19 minut srovnat skóre. Podobné jevy musí tým adresovat, jinak může do fantasticky rozjeté sezóny přijít krizový prvek, který degraduje předchozí práci.

Ačkoliv by v Leicesteru možná nesouhlasili, na titul to momentálně rozhodně není. Famalicão má ale velmi reálnou šanci udržet horní polovinu tabulky a při troše štěstí se probojvoat do Evropské ligy. Pro město i klub by to byl historický milník a v takovém případě nelze než symbolicky držet palce.

autor: Michal Micka