V Bernu na hokej nechodíte, tam ho žijete
29. 1. 2020 – Finále Ligy mistrů se kvapem blíží. Hradecký Mountfield je jen krok od zlatého snu a už 4.2. na Sport1 od 18:15 budeme držet palce. Pojďme ale zavzpomínat na sezónu 2016/17, kdy jsme naposledy zažili českou účast ve finále. Trochu na odlehčenou, cestovatelské střípky v blogu komentátora Ondřeje Voršilky z výjezdu pražské Sparty na půdu švýcarského klubu SC Bern.
Začněme v 10 hodin a 15 minut v Curychu, protože na letu z Prahy, který má boarding time v 6:25 nic zajímavého není, snad jen počet vrcholných manažerů spících v „gejtu“ s hlavou zabořenou v diplomatickém kufříku či na rameni dalšího úřednického kolegy. Ale zpět do Švýcarska. Bern je sice krásné město plné památek, vlídných lidí a exkluzivních obchodů, ale letiště tu za moc nestojí, nebo stojí, protože je zcela jistě plné stejně vlídných lidí a exkluzivních obchodů, ale dostupnost žádná sláva, takže volíme vlak. Ostatně Švýcarsko je kromě nádherných masivů, horských vesniček, skvělého sýra také zemí železnic. Eisboňáci z celého světa se sem jezdí modlit a i pro nás byl vlak jasná volba. Ano, říká se, že Curych je nejdražší město na světě, ale dát 60 EUR za lístek do přecpaného vlaku bez wi-fi na sto kilometrový transfer je celkem hardcore. No nic, alespoň nám na čtyřsedačce dělal společnost trenér Kari Jalonen, kouč Bernu vracející se z helsinského uvedení do síně slávy, který možná ještě teď lituje, že si přisedl před zápasem se Spartou k českým komentátorům. Po řekněme provinčních severských a notně chladných destinacích Oulu a Jonkopingu Sparta přicestovala do značného luxusu. Hokejový klub SC Bern je něco jako národní památka a hala Postal Finance Arena dokonale převádí klišé sportovního svatostánku do reálných rozměrů. Sem se nejdete jen dívat na hokej, nebo fandit. Sem jdete prostě žít. Rodiny s dětmi se pohybují kolem stadionu již časně po poledni, užívají si na venkovním kluzišti, popíjí horké nápoje v mnoha stáncích s vánoční atmosférou a plní se i rozsáhlý komplex restaurací, které vyplňují celé jedno patro stadionu a mají přímý výhled na ledovou plochu. Tolik lidí najednou konzumovat fondue jsem opravdu ještě neviděl. Ze všech koutů stadionu dýchá historie, retrodresy a artefakty připomínající 14 mistrovských titulů mají svá privilegovaná místa a o nás, české komentátory, se stará celá armáda místních odborníků všech možných profesí, které se vám při přípravě přenosu mohou hodit. Přes deset tisíc lidí na strmých tribunách, kteří opravdu fandí a řvou, opravdu, tohle musíte zažít. Komentoval jsem hokej na Sibiři, za Uralem či u polárního kruhu, ale Bern je opravdu něčím specifický. Hodně mi zdejší atmosféra připomněla domácí zápasy Slovanu Bratislava. Jo a mimochodem, Sparta včera hrála výborně a odvezla si z Bernu velmi pozitivní výsledek.