Hokej až do morku kostí. Švédská liga od A do Z

27.1. 2022 – Od horkých letních měsíců kontinentálního typu a úrody v zemědělských oblastech blahobytného jihu až po třeskuté mrazy v rozsáhlých severských lesích. Od světoznámých nábytkářských řetězců, vysoce bezpečných automobilů až po jednu z nejprodávanějších hudebních skupin planety. Od krutého boje o přežití lovců a sběračů v době bronzové až po jednu z nejsilnějších ekonomik Evropy. Takové je Konungariket Svergie, Švédské království.  

 Tři zlaté korunky v modrém poli známe všichni, stejně jako řadu výše uvedených atributů, nicméně turisticky je z českého pohledu stále celkem neprobádané. Se Švédskem nás ovšem pojí jedno opravdu silné pouto. Láska k hokeji. Frölunda, Färjestad, Djurgården. To jsou jen některé stálice z výčtu tradičních klubů, které zná nejen každý hokejový fanoušek, ale bezesporu neuniknou pozornosti kohokoli, kdo má byť jen lehce sportem zasažené srdce. Švédský hokej patří dlouhodobě k nejlepším na světě. Jasným důkazem toho jsou nedávné úspěchy reprezentace Tre Kronor na vrcholných akcích. Mistrovské tituly z let 2017 a 2018 připomněly elitní sezonu 2005/06, ve které hokejová reprezentace zvítězila na olympijském turnaji v Turíně a následně triumfovala na světovém šampionátu v Rize, čímž se stala pro Švédsko historicky nejúspěšnější sezonou v historii. Švédský hokej se stabilně drží ve světové špičce jak na mezinárodní, tak i klubové scéně a nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo na dané situaci cokoli měnit. Jak to ale všechno začalo?

 Hokej jako takový do Švédska přinesl americký filmový režisér Raoul Le Mat. Ano, zní to možná zvláštně, ale renesanční charismatický muž nebyl oddán pouze stříbrnému plátnu, ale naprosto mu učaroval také tehdy ještě relativně neokoukaný ledový sport. Cesta, která ho přivedla ke kormidlu první švédské hokejové reprezentace a dále až na olympijské hry v roce 1920 byla zajímavá, ale to je zase trochu jiný příběh, nás zajímá zrození soutěže, které dnes patří čestné místo mezi nejlepšími na světě. Jak už to tak bývá, začátky byly náročné a provázela je značná nedůvěra při transformaci až aristokraticky vznešených atletických klubů či členění jednotlivých frakcí volnočasových organizací na týmy podivně vzhlížejících mužů ve svetrech na bruslích a s dřevěnými holemi, pohybujících se po otevřených ledových plochách. Ale postupně to vše začalo dávat smysl a Švédi začali nový sport milovat.

Prvním mistrem se stal tým IK Göta a svou počáteční dominanci zopakoval v dalších deseti letech ještě šestkrát. Liga se rozjížděla úžasným tempem a válečné běsnění jí přerušilo pouze na jeden jediný rok. Postupem času se vyprofilovaly silné a úspěšné organizace jako Djurgården či Brynäs IF, které působí v lize dodnes. Nicméně soutěž, ve formátu, ve kterém jí známe dnes, se objevila až v 70. letech. Pod názvem Elitserien se představila 5. října 1975. V sezóně absolvoval každý tým 36 zápasů, v lize hrálo pouze deset mužstev, další dvě přibyla až v roce1987. V roce 2013 došlo k přejmenování na Svenska hockeyligan a historicky nejúspěšnějším týmem Švédska se stal Djurgården Stockholm, který dokázal nashromáždit šestnáct mistrovských titulů.

Švédská SHL je po KHL suverénně nejlepší hokejovou ligou Evropy. Stačí se jen podívat na úspěchy Frölundy v Lize mistrů, která už dávno není jen vhodnou přípravou na začátku sezóny. V soutěži, která nabírá na atraktivitě a konfrontuje mistry evropských zemí, dokázal úřadující švédský mistr získat čtyři tituly během posledních šesti let.

Švédsko se v posledních desetiletích stalo naprosto dominantním a určujícím jménem v hokejovém světě. Posuďte sami. Erik Karlsson, Victor Hedman, Henrik Lundqvist, Daniel a Henrik Sedinovi, když půjdeme ještě hlouběji do historie, Peter Forsberg či Mats Sundin. Elitní světové hvězdy, které si podmanily NHL, vzešly z prostředí vrcholné švédské soutěže, ke které mají televizní diváci nyní díky stanicím Sport1 a Sport2 blíže.

Švédská liga je velmi atraktivní z mnoha důvodů. Švédský hokej je rychlý, dynamický, bohatý na souboje, ale i hezké útočné akce. Švédské týmy jsou komplexně vyspělé a kladou na své hráče ty nejvyšší nároky. Ve švédské lize se prosadí opravdu jen ti nejlepší, což atraktivitě jednoznačně pomáhá. Švédský hokej urazil opravdu dlouhou cestu neskutečného vývoje až do dnešní podoby plné úspěchů a kvality. Švédská liga je oficiálně označována za třetí nejlepší hokejovou soutěž světa po NHL a KHL. Není bez zajímavosti, že disponuje i na výraznou českou a slovenskou stopu, která je v SHL již tradicí. Však švédské mistrovské tituly mají ve své sbírce například Pavel Patera, Jiří Hrdina, Alexander Salák či Martin Ševc. V současné době působí ve Švédsku hned devět Čechů a jeden Slovák.

Michael Špaček, Frolunda (CZ)

Tomáš Zohorna, IK Oskarshamn (CZ)

Hynek Zohorna, IK Oskarshamn (CZ)

Radek Mužík, Lulea HF (CZ)

Robin Hanzl, Timra IK (CZ)

Michael Krutil, Vaxjo Lakers (CZ)

Petr Zámorský, Orebro HK (CZ)

Dominik Furch, Färjestad (CZ)

Alexander Salák, Djurgardens IF (CZ)

Róbert Lántoši, Linkoping HC (SVK)

O co se hraje?

Pro vítěze je již po dekády rok co rok připravován naleštěný Le Matův pohár, který je vůbec nejstarší udělovanou cenou ve švédské hokejové lize. Trofej byla poprvé předána v roce 1926 týmu Djurgårdenu, a to přímo z rukou Raoula Le Mata. Svými rozměry dosahuje pohár na výšku 52 cm a váží 3,34 kg. V současné době jde již o kopii původního poháru, který byl v roce 1950 ukraden. Dalšími cennými metami pro hráče jsou trofej Håkana Looba pro nejlepšího střelce základní části, Zlatá helma pro nejužitečnějšího hráče, cena pro nejlepšího nováčka roku, Zlatý puk pro celkově nejlepšího hokejistu roku, kterou může vyhrát i hráč působící v nižší soutěži, nikoli ale hráč ze zahraničí. Dále Honken Trophy pro nejlepšího brankáře a v neposlední řadě Stefan Liv Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče playoff.

Něco málo z pravidel:

Základní část Elitserien se hraje od září do března. Každý tým absolvuje 52 utkání. Zápasy v základní části sezóny se hrají na 60 minut a jsou děleny 18 minutovou přestávkou mezi třetinami. Nerozhodný výsledek může rozhodnout pětiminutové prodloužení hrané o třech hráčích v poli na každé straně s pravidlem náhlé smrti, či pokud gól nepadne, samostatné nájezdy. Za vítězství v normální hrací době dostává tým tři body, dva body za výhru v prodloužení, bod za porážku v prodloužení či samostatných nájezdech a bez bodů zůstává po porážce v normální hrací době.

Vítěz základní části je vyhlášen mistrem ligy a dostává odměnu milion švédských korun, druhý tým dostává polovinu.

Osm nejlepších týmů postupuje do Playoff SM-slutspel hraného v sériích na čtyři vítězná utkání. Čtvrtfinále má zvláštní nasazení a vítěz ligy si může vybrat, jestli bude hrát se sedmým nebo osmým týmem soutěže, druhý a třetí tým pak mohou vybírat vždy ze dvou zbývajících nejslabších týmů postupujících do playoff.

V semifinále se utkávají čtyři postupující týmy tak, že nejlepší ze základní části hraje proti nejhoršímu a střední dva proti sobě.

Dva nejslabší týmy celé soutěže hrají baráž o udržení, zvanou Kvalserien. Spolu s nimi se jí zúčastňují čtyři týmy z druhé ligy.

V playoff a v baráži se při zachování pravidla o náhlé smrti prodlužuje do padnutí gólu vždy po dvaceti minutách.

Nejdelší zápas v historii soutěže zatím dospěl do čtvrtého prodloužení. V březnu 2002 rozhodl o vítězství IF Troja/Ljungby nad Bofors 2:1 svou brankou Mika Välilä po 140 minutách a 41 sekundách hry.

Nejbližší přímé přenosy:

27.1. 19:00 Oskarshamn – Skelleftea Sport2

29.1. 15:15 Malmö – Rögle Sport2

                                                                                                                                                                                                                                                         autor: Ondřej Voršilka