Povídali jsme si s: českou reprezentantkou a hráčkou německého Bietigheimu Veronikou Malou

2023. 02. 19. 21:19    
Čas čtení: 3 minuta

20. 2. 2023 – Jedná se o stálici české reprezentace, která už delší dobu působí v zahraničí.  Od roku 2021 je Veronika Malá na prestižní adrese a to ve slavném Bietigheimu, kde podává skvělé výkony. A v sezóně 2022/23 v Lize mistryň nasázela 27 branek!

Veroniko, Vy jste se po čtyřech sezonách strávených ve francouzském celku Paris 92 v roce 2021 vrátila zpět do Německa. Můžete zkusit porovnat obě soutěže?

Soutěže jsou stoprocentně rozdílné. Ve Francii je víc všechno atletičtější, hráčky jsou rozvinuté hodně atleticky, ale třeba posilovnu moc nemusejí.  Naopak v Německu v Bundeslize hodně jedeme k házenkářským tréninkům i posilovnu. Nikdy jsem netrávila tolik hodin v posilovně, jako trávím teď v Bietigheimu. Dost se tu dbá i na kondičku.

Z taktického hlediska si vzpomínám, jak jsme ve Francii hodně koukaly společně na videa soupeřek a rozebíraly taktiku. Často jsme sedávaly hodinu a půl před tréninkem ve video místnosti a diskutovaly. Obecně mi přijde, že Francouzi rádi o všem debatují, spíš než něco reálně dělají. To Němci jsou přímočařejší.

Zůstaňme ještě chvíli v minulosti. Jak vzpomínáte na život ve Francii?

Život ve Francii je krásný. Francie je nádherná a rozmanitá země. Za čtyři sezony strávené v Paříži jsem si stihla projít všechna ta místa jako muzeum v Louvre, Eiffelovku, Vítězný oblouk, Notre-Dame, zahrady ve Versailles a další. Moje oblíbené místo bylo Montmartre Sacré Coeur. Je to historická čtvrť Paříže, která se rozkládá na kopci. Člověk tu má celou Paříž jako na dlani. V noci je to možná ještě kouzelnější s těmi všemi světýlky.

Navštívila jsem i jih Francie, který je neméně nádherný. Ideální na letní dovolené. Okolí Cannes a Nice mi padlo do oka.

Co vy a jazyky? Jste typ člověka, který když přijde do nové země, tak se snaží naučit místní jazyk?

Rozhodně. Jazyky mě baví a člověka to častokrát donutí se je učit, protože chcete rozumět všemu, o čem si povídají. U mě je to takový vedlejší koníček při házené. Francouzština byla pro mě specifická na učení, s tou jsem začínala od úplných základů. Němčinu a angličtinu jsem mohla postavit na základech ze školy. Nyní můžu říct, že se domluvím anglicky, francouzsky i německy bez problémů.

Nyní už ale do současnosti. Jak si užíváte angažmá v Bietigheimu?

Je to tým, který mi od začátku sedl. Vyhovuje mi rychlá hra, kterou se prezentujeme. Mám pocit, že jsem na správném místě. Pro mě je důležité se i házenou v první řadě bavit. Nejsem typ hráčky, která by potřebovala střílet 10 branek za zápas, pro mě ta hodnota je jinde. Baví mě zkoušet všelijaké parádičky, tríčky, točky a podobně. V tom se mi libí citace od Neymara „Nehraju, abych byl nejlepší, hraju, abych byl šťastný“.

Minulá sezona byla neskutečná jízda. Vyhrály jsme vše, co se dalo německý superpohár, německý pohár, Bundesligu a Evropskou ligu. Navíc bez jediné prohry v sezoně. Českým svazem házené jsem byla vyhlášena nejlepší házenkářkou sezóny.

Díky přestupu do Bietigheimu hrajete poprvé ve své kariéře Ligu mistryň. Naplňuje tato soutěž vaše představy?

Ligu mistrů si neuvěřitelně užívám, je to pro mě nejvíc co si hráčka může zahrát. Pak už je jen Olympiáda. Vždy jsem snila o tom, že Ligu mistryň jednou budu hrát. Splnilo se, byla jsem i vyhlášena levým křídlem kola a můj gól z otočky se zařadil do ankety gól sezóny Ligy mistrů. Mám z toho radost.

V Německu vévodíte Bundeslize, rovněž postupuje bez problému německým pohárem. Ale Liga mistryň pro Vás bohužel skončila. Jaké máte pro letošek ambice?

Nároky jsou na nás vysoké. Rozhodně míříme za titulem Bundesligy a obhajobou německého poháru. Německý superpohár jsme vyhrály, ten se hraje vždy na začátku sezony. Takže ten už máme zeleně odfajfkovaný. Liga mistryň pro nás bohužel skončila minulým týdnem, kdy jsme při rovnosti bodů s ostatními týmy nepostoupily. Pro tuto sezonu tedy LM v našem seznamu cílů zůstane bohužel neodškrtnutá.

Kdybyste měla jmenovat z týmu pouze jednu spoluhráčku, se kterou si nejvíce rozumíte, která by to byla?

Nejvíce si rozumím s Karolina Kudlac-Gloc. Je to legenda polské házené. Nedávno oslavila 37. narozeniny a přesto je neskutečně fyzicky fit. Bavíme se o házenkářských ale i soukromých věcech. Má v Bietigheimu svého manžela a syna. Často s nimi společně večeřím a nejlépe to spojíme i se sledováním buď házené, nebo fotbalu v TV.

Z Bietigheimu do Vašeho rodného Písku je to autem cca 5 h cesty. Dostanete se tak častěji domů?

V průběhu sezony není úplně čas jezdit domů každý víkend, přestože to je jen pět hodin jízdy. Když hrajeme anglický týden – středa, víkend je to náročné. Spíše jezdí rodina a přátelé za mnou. Domů na jih Čech jezdím ale moc ráda. Doma je doma.

redakce/mid/