Toro Rosso na prodej, Red Bull zvažuje odchod z F1

2017. 09. 10. 10:49    
Čas čtení: 3 minuta

10. 9. 2017 – Red Bull má jako jeden z vážných scénářů budoucnosti postupný odchod z formule 1. Jeho týmy by ale měly v seriálu zůstat.

Týmy mají smlouvy o jakési věrnosti F1 do roku 2020. To je časový horizont, který potenciálně může přinést velké změny ve formuli 1. Minimálně v oblasti pohonných jednotek se tak rozhodně stane. A právě problematika motorů je tou nejsilnější, která určí, jakým směrem se budou velké vztahy mezi týmy F1 a automobilkami vyvíjet. Jedna je na spadnutí už nyní: podle všeho ještě před Velkou cenou Singapuru budou potvrzeny vztahy McLaren – Renault a Toro Rosso – Honda.

Už tak je dost pozdě na to rozmýšlet se v září před rokem nové sezony o motorech. Vozy jsou z velké části navrženy a inženýry v McLarenu i Toro Rosso čeká velmi perný půlrok. Navíc, únava z nejistoty situace kolem Hondy už je všudypřítomná. Když už padlo strategické rozhodnutí o rozvodu s Hondou, do kterého hovoří Renault ale i samotné vedení formule 1, nikdo už nechce odpovídat v dějišti velké ceny na otázky typu „jak s Hondou?“ nebo „jak s Renaultem“? Co se má stát, to se stane – slovy klasika. A když se to stane, lepší bude debatovat nad plány blízké budoucnosti, a bude jasné, kdo s kým (a za kolik).

A zatímco někteří jsou spletitostí vztahů a politik spíše znaveni nebo znechuceni, je to naopak jeden z fascinujících aspektů formule 1, který tu byl už od pradávna. Jak jsme informovali, bizarní jeho součástí byl Carlos Sainz, který podle všeho bude závodit v Renaultu po boku Nika Hülkenberga. Uvolní se tak místo u Toro Rosso, které ale nemá Pierre Gasly dlouhodobě vůbec jisté. Šanci v pátečních trénincích má ve zbytku sezony dostat Indonésan Sean Gelael a Red Bull pracuje také s japonským pilotem Nobuharem Matsushitou.

Daleko zajímavější je to ale na poli motorů. Současnou generaci pohonných jednotek čekají ještě tři sezony 2018, 2019 a 2020. Pak jí uděláme všichni ‚pápá‘ a asi se nenajde nikdo, kdo by u toho uronil slzu. Toro Rosso tedy přejde na motory Honda (že se Renault uvolil k předčasným smluvním změnám, tak právě za to mimo jiné dostal Carlose Sainze). Honda v současnosti prochází noční můrou reprezentovanou obří nespolehlivostí a absencí výkonu. Jsou to ale už tři roky trvající mizérie a pokud by se Honda navzdory obrovskému tlaku ze všech stran nakonec rozhodla nespáchat manažerskou Seppuku, proč nepřipustit možnost, že by ty výkony a spolehlivost mohly přijít?

V následujících třech letech před nástupem nové generace pohonných jednotek by měly týmy Red Bullu pod jednou střechou hned dva dodavatele motorů. Což z pohledu středně i dlouhodobé strategie není vlastně vůbec špatná situace. Red Bull cynicky aplikuje odlišné strategie na své jezdce během velkých, proč by tak nedělal na manažerské úrovni? Rolí týmu Toro Rosso je beztak sloužit jako vývojová platforma pro závodníky, tak se k tomu nyní ‚jen‘ přidají motory. Problémem Red Bullu navíc je, že on stejně nemůže počítat s Renaultem v době, kdy Renault má vlastní tovární tým. Za této konstelace není šance vrátit se na výsluní sezon 2010 – 2013. Smlouva s Hondou znamená prozkoumání možnosti exkluzivního vztahu Red Bull – Toro Rosso v závěru etapy současných pohonných jednotek, protože ve filozofii uvažování Red Bullu to horší než s Renaultem být nemůže: absence triumfů jako absence triumfů.

Smlouva s Hondou navíc pomůže Red Bullu / Toro Rosso ekonomicky. Za motory nově nebude platit, ale bude placen za to, že je využívá. Ne že by měl Red Bull problém s penězi, ale jak již bylo zmíněno, Red Bull chce Toro Rosso prodat. Ekonomické parametry s Hondou učiní Toro Rosso cenově atraktivní pro potenciální kupce. Tým, který má smlouvu s dodavatelem motorů na nejméně další tři roky je atraktivní tým, tím spíš, pokud se Honda někdy v tomto období dostane na solidní výkonnostní a spolehlivostní úroveň. Samozřejmě vše ukáže čas.

S hlavním týmem Red Bullu je to zajímavější. Jakmile jednou ochutnáte úspěch dosažený ve zmíněných sezonách 2010 – 2013, současné výsledky a problémy s Renaultem v době, kdy Renault existuje jako tovární tým, jsou prostě nuda. V zákulisí se říká, že majitel Red Bullu Dietrich Mateschitz se formule 1 už nabažil a zatížen trapnou výpovědí Renaultu a ‚návratem k TAG Heuer‘ před dvěma lety si hledá jiné koníčky. Red Bull ale samozřejmě nenechá napospas. Ideální by pro Mateschitzce bylo, kdyby o tým projevila zájem renomovaná automobilka, která by s Red Bullem spolupracovala několik let před tím, než by jej kompletně převzala. Honda nejspíš nebude mít ambici nasadit tovární tým, protože to úspěch nikdy nepřineslo. Ale Aston Martin s Red Bullem úzce spolupracuje na projektu hypercar Aston Martin Valkyrie a v minulosti sem tam Aston Martin apetit směrem k F1 nezatajil. Aston Martin je ale na formuli 1 přeci jen malá firma, takže bez pomoci silného partnera se případný plán vstupu do seriálu neobejde. Právě pozvolný přechod z Red Bullu na Aston Martin je v zákulisí jedním z diskutovaných scénářů.

Opět, ukáže čas. A plány mohou výrazně ovlivnit možnosti kolem takzvaného nezávislého dodavatele motorů. Pokud je ‚nezávislý motor‘ proveditelným plánem a dá týmům šanci alespoň sem tam bojovat o stupně vítězů, může to výrazně ovlivnit strukturu uvažování těch, kteří rozhodnou o podobě F1 v dalších pěti letech.

Tomáš Richtr/gpf1.cz