Stylové loučení Alfreda Gislasona

2019. 05. 23. 08:42    
Čas čtení: 3 minuta

23. 5. 2019 – O uplynulém víkendu ukončila letošní ročník další evropská klubová soutěž. Pohár EHF mužů vyvrcholil závěrečným turnajem v severoněmeckém Kielu. Finále bylo čistě v německé režii a z triumfu se nakonec radoval domácí celek, který tak potvrdil papírové předpoklady. THW Kiel celou soutěží prošel bez ztráty bodu a připsal si deset vítězných zápasů. Z pozice hlavního trenéra tým naposledy v evropských pohárech vedl Alfred Gislason. Islanďan po dlouhých jedenácti letech Kiel opouští a po zisku německého poháru si v rozlučkové sezóně připsal už druhou trofej. Navíc je Kiel stále ještě ve hře v boji o ligový titul, kde tři kola před koncem ztrácí na vedoucí Flensburg dva body.

Loňská ligová sezóna dvacetinásobnému německému mistru příliš nevyšla. V lize zaznamenal nejhorší umístění pod Alfredem Gislasonem a po dlouhé době se nekvalifikoval do Ligy mistrů. Kiel se tak musel spokojit „pouze“ s Pohárem EHF. Letošní sezóna tým zastihla v lepší formě a od začátku bylo jasné, že Kiel bude hlavním adeptem na titul. Ve třetím kvalifikačním předkole, kam byl nasazen, vyřadil norský Drammen po dvou drtivých výhrách s celkovým skóre 70:41. Ve skupině D si pak bez problémů poradil se všemi soupeři a jako tým s nejlepší bilancí postoupil přímo do Final Four. Bez ztráty bodu touto fází soutěže prošlo už jen portugalské FC Porto, které však mělo horší skóre. Kiel si tak kromě přímého postupu, bez nutnosti hrát čtvrtfinále, vybojoval i právo pořádání závěrečného turnaje, což ještě zvýšilo jeho šance na titul.

Samotné Final Four nabídlo zápasy slušné úrovně. V semifinálových duelech se prosadily zkušenější týmy. Dánské Holstebro hrálo proti Kielu až s příliš velkým respektem a nakonec prohrálo 26:32. Druhé semifinále mezi Portem a Füchse Berlin slibovalo napínavější bitvu. Portugalský tým byl příjemným překvapením celé sezóny, kterou začal hned v prvním kvalifikačním kole. Ve třetím kole Porto vyřadilo německý Magdeburg a po skvěle zvládnuté skupině si ve čtvrtfinále poradilo i s loňským finalistou ze Saint-Raphaelu. V semifinále však svěřenci Magnuse Anderssona nedali čtyři sedmičky a celkově doplatili na nízkou úspěšnost střelby. Z postupu do finále se tak, po výhře 24:20, radoval německý obhájce titulu. Pro Füchse Berlin to bylo čtvrté finále v této soutěži za posledních pět let.

Německé týmy poháru EHF v posledních letech kralují. Za posledních šestnáct let narušil německou dominanci pouze maďarský Szeged v roce 2014. V tomto období se hned šestkrát hrálo německé finále a v předchozích dvou sezónách byly ve Final Four tři německé týmy. Letos na sebe Füchse Berlin a Hannover narazily už ve čtvrtfinále, takže německá házená měla tentokrát na závěrečném turnaji dva zástupce.

Finálový souboj Kielu a Füchse Berlin byl už čtvrtým vzájemným soubojem těchto celků v letošní sezóně. Všechny zápasy vyhrál Kiel, takže obhájce trofeje z Berlina chtěl tuhle sérii konečně přerušit. Šance na obhajobu loňského zlata vzala za své už v prvním poločase, který Füchse Berlin prohrál o šest branek. Ve druhém poločase si Kiel vedení bezpečně pohlídal a po výsledku 26:22 mohl ve vyprodané Sparkassen – Areně slavit čtvrtý titul v poháru EHF. Od další sezóny se severoněmecký celek, na základě bundesligových výsledků, opět vrátí do prestižnější Champions League. FC Porto v boji o bronz přehrálo Holstebro 28:26 a poprvé v klubové historii se v evropské klubové soutěži dostalo na stupně vítězů. Za zmínku stojí ještě střelecký rekord Markuse Bramminga. Levé křídlo Holstebra nasázelo během letošního ročníku Poháru EHF rovných sto gólů. Bramming tak o děvět úspěšných zásahů překonal dosavadní rekord krajana Hanse Lindberga ze sezóny 2016/17.

Pod letošním úspěchem Kielu je podepsán také Filip Jícha, který letos sbíral trenérské zkušenosti jako asistent Alfreda Gislasona. Od příští sezóny se dlouholetá opora Kielu posune na pozici hlavního trenéra, kterou po jedenácti letech úspěšný Islanďan opouští. Rodák z Akureyri s Kielem dvakrát vyhrál Liga mistrů, získal šest bundesligových titulů, šestkrát ovládl německý pohár a čtyřikrát německý superpohár. V sobotu slavil první výhru v Poháru EHF a ještě bude bojovat o další německý titul. I kdyby to s bundesligovým titulem nakonec neklaplo, tak Gislason může odejít se vztyčenou hlavou, protože Kiel pod jeho vedením patřil k nejlepším evropským týmům.

Přejme Filipu Jíchovi, aby na úspěchy Alfreda Gislasona dokázal navázat a Kiel udržel mezi německou a evropskou elitou.

autor: Zdeněk Rom