Başakşehir – vše je zase na správné cestě?

6.11. 2020 – Na začátku října nebylo v Turecku výsledkově horšího týmu. Başakşehir po čtyřech ligových zápasech uzavíral pořadí tabulky turecké Süper Lig. Chyběla mu energie a nehrál dobře. Ve čtyřech zápasech nedal ani gól, a vypadalo to, že pozice Okana Buruka jako trenéra týmu se povážlivě rozkývala.

O měsíc později je vše zase zalité sluncem. Başakşehir vyhrál v lize třikrát za sebou, a zase už herním projevem připomíná tým, který si v minulé sezóně zajistil premiérový turecký titul. Vedle toho se tureckému šampiónovi povedlo si zajistit respekt i v Lize mistrů. A to se vší parádou.

Ještě ve středu večer byl Başakşehir spolu s Olympiquem Marseille posledním týmem v letošním ročníku Ligy mistrů, který nedal ani gól. A společně s  Midtjyllandem a právě s Marseille byli turečtí mistři bez získaného bodu. To už od poloviny týdne neplatí.

V prvních dvou zápasech se při svém debutu v milionářské soutěži Başakşehir zdánlivě moc nepředvedl. V Lipsku a doma s PSG prohrál dvakrát shodně 0-2. Jenže za nic nestál jen první poločas v Německu. Druhá půle tam, a celý zápas proti PSG ukázaly, že se Başakşehir může s evropskými kluby, které jsou na LM na rozdíl od něj už navyklé, naprosto směle měřit. Faktem je, že těžší los asi Başakşehir mít ani nemohl. Po dvou nulách hrál doma s Manchesterem United. Tedy týmem, který v Anglii sklízí spíše kritiku. Ale v Lize mistrů a obecně při zápasech venku šlapal. Tedy až do středy.

Başakşehir si na třetí tým pořadí turecké ligy minulé sezóny řádně vyšlápnul. A předvedl se se vší parádou, kterou znají jeho soupeři z turecké ligy. Tedy výborná organizace hry, týmové pojetí, hra na hranici sebeobětování. K tomu smrtící brejky. A pak Edin Višča. Největší hvězda tureckého mistra nehrála možná individuálně svůj nejlepší zápas sezóny. Višča sice dal gól, ale jeho největší přednosti v zápase zapadyl do obvyklé strategie Başakşehiru. Bosenský reprezentant se skvěle vracel, a udělal odvedl velkou spoustu nepopulární práce. A při rychlých protiútocích byl vždy na čele svého pluku.

Başakşehir si tedy už nejen herně, ale i výsledkově dokázal, že může hrát i s takovými giganty, jako jsou PSG a United. A sebevědomí si může hravě přenést i do domácí soutěže.

A co že se tedy  od nevydařeného začátku ligy u Başakşehiru změnilo?

Nabízí se říci, že nic velkého. V důsledku to vypadá, že šlo o klasickou mistrovskou kocovinu. Zesílenou vysokým věkovým průměrem v kádru. Předešlá sezóna byla nestandardně dlouhá. Vyhrajete titul, zaslouženě slavíte, a chcete relaxovat, ale současně už musíte zase zpátky do práce. A než se başakşehirská mašina s mnoha třicátníky v kádru rozjela, skřípalo to. Ale jak nabrala správný směr, vrátila se do kolejí, po kterých to v minulé sezóně tak správně svištělo. A vzhledem ke stejnému kádru i stejnému trenérovi není důvod, aby to nesvištělo znovu.

                                                                                                                                                                                                                                                     redakce/AS/