Fenerbahçe a jeho první mraky na titulovém nebi

2020. 12. 18. 07:57    
Čas čtení: 2 minuta

18.12. 2020 – V prvních týdnech nové ligové sezóny v Turecku se zdálo, že to, o čem se hovořilo celé léto, se do puntíku naplní. Tedy že Fenerbahçe posílilo natolik vydatně, že nebude existovat moc sil, které by ho měly zadržet v jízdě za titulem.

Za titulem, který Fenerbahçe, jeden z těch silných a tradičních tureckých klubů, získalo naposledy v roce 2014. Volání fanoušků po úspěchu zesiluje. I proto, že poslední dvě sezóny klubu vůbec nevyšly. Žlutí kanárci, jak se týmu přezdívá, skončili v předminulé sezóně až šestí, v té poslední dokonce až na sedmé pozici. Což je nejhorší umístění od roku 1988, kdy se klub umístil na osmém místě ligového pořadí.

Klub už by do třetice nerad zažil, že bude zase bez evropských pohárů. A proto letní nákupy byly opravdu masivní. Přišel i nový vytoužený trenér Erol Bulut. A začátek sezóny naplňoval funkcionáře i fanoušky Fenerbahçe optimismem. Prvními sedmi koly Fenerbahçe prolétlo bez porážky, hrálo atraktivně, a usadilo se v čele tabulky.

Jenže pak se to začalo kazit. První kaňkou byla porážka doma s Konyasporem v poměru 0-2. Fenerbahçe se proti urputně bránícímu soupeři, kterého mělo podle papírových předpokladů jasně přejet, nedokázalo nijak prosadit. Trenér Bulut nenašel nic, čím by hru svého týmu pozměnil. Dokonce to vypadalo, že se o nic ani nepokusil. Jednotvárná hra k úspěchu nevedla, a Fenerbahçe tak dostalo první varování.

Jedna porážka, řeklo by se. Jenže v dalších čtyřech kolech přišly další dvě. Obě znovu doma. Že se prohraje s Beşiktaşem, se stát může. Ale že od něj Fenerbahçe dostane dva góly, když už soupeř hrál o deseti, už leckteré obočí kolem klubu zvedlo. Ještě více udivených výrazů ale přišlo po posledním zápase, ve kterém Fenerbahçe padlo doma s průměrným Malatyasporem po výsledku 0-3.

A to už se kritika rozjela naplno. Že má Fenerbahçe příliš čitelný způsob hry. Že tolik individualit v týmu nedělá dobrotu, a že se nechtějí podřídit vizím klubu. Že obrana je mizerná.

Kritice neušel ani trenér Bulut. Na jeho hlavu se snáší to, že neumí reagovat na nepříznivý vývoj zápasu. A najednou vadí i to, co na začátku sezóny nevadilo. Neboť se v Turecku začíná rozebírat, zda je Bulut pro tak velký a ambiciózní klub dostatečně zkušeným trenérem.

Faktem je, že Fenerbahçe je pro Buluta teprve třetím angažmá. Roli hlavního trenéra vykonává teprve čtvrtým rokem. V Malatyasporu, a zejména minulou sezónu v Alanyasporu se na něj pěla samá chvála. Ale je jasné, že ve Fenerbahçe je pod mnohem větším drobnohledem.

Dokonce se objevují zvěsti, že kdyby se Fenerbahçe nepovedlo o víkendu porazit Gaziantep, může být jeho pozice v ohrožení. Což je třeba brát trochu s rezervou, v Turecku bývají trenéři velkých klubů zmiňování v souvislosti s odvoláním po druhé porážce. Pravdou ale je, že v souvislosti s posledními ligovými neúspěchy a předváděnou hrou, není pozice Buluta tak silná, jako byla na startu sezóny.

                                                                                                                                                                                                                                                                      redakce/AS/

Cookie settings