Fenerbahçe dál zbrojí. Zatím nejvyšším trumfem se stává Mesut Özil

18.1. 2021 – To, o čem se poslední dny šuškalo, se stalo realitou. Mesut Özil ukončil svoje sedm a půl roku dlouhé působení v Arsenalu a bude nově působit v Turecku. Co to pro Fenerbahçe a turecký fotbal znamená?

Ponechme prozatím stranou herní přínos bezpochyby skvostného ofenzivního záložníka. K tomu bude ještě příležitostí dost. Neb teď nikdo pořádně neví, jak na tom hráč, který odehrál poslední soutěžní zápas loni v březnu, vůbec je. Ale víme, jak na tom byl v době, kdy ještě za Arsenal naposledy nastupoval. Žádná sláva to nebyla. A můžeme jen diskutovat, zda to bylo tím, že Özilovy nejlepší herní okamžiky již zůstanou provždy v minulosti, nebo jestli to bylo otráveností a neschopností se namotivovat (což je samo o sobě stěží přijatelné).

Můžeme se ale legitimně zabývat otázkou, co si Fenerbahçe příchodem německého záložníka tureckého původu slibuje. Bude z něj skutečně nový tahoun? Nebo už jen talisman? A potřebuje Fenerbahçe dalšího hráče do už tak nadupané ofenzivy?

Fenerbahçe si před začátkem a v průběhu probíhající sezóny pořídilo hned 20 nových fotbalistů (!). A to nepočítám návraty z hostování a přesuny z juniorky. To by byl Özil už 28. posilou posilou Fenerbahçe v této sezóně. Jak chcete všem těm útočným talentům dopřát vytížení? Připomínám, že Fenerbahçe nehraje evropské poháry.

Na pozici, která je Özilovi nejvlastnější, nastupovali v průběhu podzimu Sosa, Pelkas, Türüç a Tofan. Zatímco poslední tři jména mohou nastoupit i jinde, pro Sosu to není dobrá zpráva. Özila můžete samozřejmě umístit i na křídlo, ale tam má Fenerbahçe snad ještě větší přetlak. A i vzhledem k tomu, za jaké peníze Özil podepsal je nabíledni, že zrovna on sedět nebude. Ale někdo sedět bude muset…

Podepsáním Özila je současně zcela zřejmé, že pro Fenerbahçe nebude v této sezóně představovat úspěch nic jiného, než zisk titulu. Ostatně to po onom mohutném posilování platilo i tak. Teď je to jen zesíleno. Pouze titul, na který Fenerbahçe čeká od roku 2014 může podepsání Özila ospravedlnit.

Ale je tu i další faktor. Který se netýká pouze Fenerbahçe. Ale celé turecké ligy. Stále více totiž sílí hlasy, že si turecký fotbal při svých finančních těžkostech musí začít uvědomit, že už nemůže být ligou, která bude jen kupovat. Navíc kupovat drahé, a často přestárlé hvězdy. Ale že potřebuje prodávat. Potřebuje dávat prostor talentům, které může zpeněžit. Özilův podpis jde ale znovu opačným směrem. Jasně, zrovna on stále platí za hvězdu, a pokud se vrátí do formy, kterou udivoval při prvních letech angažmá v Arsenalu, bude vedení Fenerbahçe blahořečeno. Ale vedle něj by měli růst mladí domácí hráči. Ale to teď ve Fenerbahçe vzhledem ke konkurenci, jaká letos v týmu panuje, a při ambicích, které tam jsou, zkrátka prostor není.

Turecký fotbal si tak dál kráčí svou cestou. Tou, o které kritici říkají, že již není dlouho udržitelná. A současná doba, kdy kluby nemají zisk ze vstupného, takový názor jen podporuje. Žádná velká změna v chování klubů však vidět (prozatím) není…

                                                                                                                                                 redakce/AS/