Pohled do historie F1: Zákazy startu

2017. 07. 02. 10:40    
Čas čtení: 4 minuta

2. 7. 2017 – Přísná penalizace je používána velmi zřídka.

Incident mezi Sebastianem Vettelem a Lewisem Hamiltonem z Velké ceny Ázerbájdžánu je i po týdnu stále diskutovaným tématem ve formuli 1. Nahrává tomu i fakt, že německý pilot Ferrari je i přes penalizaci v samotném závodě nadále vyšetřován FIA, která uvažuje o dalším potrestání. Na stole je podle různých informací i zákaz startu v závodě. Pohled do historie přitom ukazuje, že se jedná o spíše zřídka využívaný trest.

Zajímavé přitom je, že ještě nikdy nebyl žádný jezdec potrestán za takový incident za safety carem. Byl to Vettel, který byl blízko v roce 2007, když v japonském Fudži zezadu sestřelil Marka Webbera. Němec penalizaci dostal, ta však byla před následujícím závodem v Číně zrušena.

Není přitom bez zajímavosti, že ve vztahu ke stejnému incidentu byl Mezinárodní automobilovou federací vyšetřován také Lewis Hamilton. Důvod? Brit za safety carem přehnaně zpomalil, čímž donutil zabrzdit také Webbera, načež do Australana narazil Vettel. Ve hře byla diskvalifikace nebo odsun na startovním roštu v dalším závodě, FIA však nakonec Hamiltona nechala bez trestu.

V roce 2000 ve Velké ceně Itálie v Monze tehdejší nováček Jenson Button zezadu málem najel do soupeřů, když Michael Schumacher krátce před restartem zpomalil, což vyvolalo řetězovou reakci. Button se na poslední chvíli vozům před sebou vyhnul, trefil ale svodidla. Sportovní komisaři neudělili žádnou penalizaci, Schumacher se však po závodě Buttonovi omluvil.

Byli to opět piloti Ferrari a Williamsu, kteří se srazili v monackém tunelu za safety carem v roce 2004. Jedním z aktérů byl znovu Schumacher, zezadu do něj však vrazil Juan Pablo Montoya. Schumacher po kontaktu trefil zeď a ulomil levé přední kolo. Nehoda však byla posouzena jako závodní incident.

Zákazy startu ve F1

Když Romain Grosjean dostal zákaz startu ve Velké ceně Itálie roku 2012, bylo to poprvé za dlouhou dobu, co sportovní komisaři k takovému trestu přistoupili. Francouz prožíval v barvách Lotusu velmi divoké období, které vyvrcholilo způsobením hromadné havárie po start u závodu v belgickém Spa-Francorchamps.

Ze hry byli tehdy vyřazeni i Fernando Alonso a Lewis Hamilton bojující o mistrovský titul. Grosjean byl za havárii potrestán zákazem startu v Monze, kde za něj zaskočil Jérôme d’Ambrosio.

Grosjean byl přitom teprve pátým jezdcem, který byl takto penalizován. Prvním byl Nigel Mansell za své počínání ve Velké ceně Portugalska roku 1989. Brit dostal černou vlajku za couvání v boxové uličce. Pilot Ferrari však své vyloučení nerespektoval a v závodě nadále pokračoval. Později přitom kolidoval s Ayrtonem Sennou. Příští závod ve Španělsku proto musel vynechat.

Během sezony 1994 dostali zákaz startu hned tři jezdci. Nejprve Eddie Irvine, který byl označen viníkem kolize čtyř vozů ve Velké ceně Brazílie. Jeho tým Jordan se proti rozhodnutí odvolal, což nakonec vyústilo v rozšíření zákazu startu na tři velké ceny. FIA tím chtěla do budoucna varovat týmy před nesmyslnými pokusy o odvolání.

V britské velké ceně byl Michael Schumacher vyloučen černou vlajkou za předjetí Damona Hilla v zahřívacím kole. Němec ale vyloučení zprvu ignoroval, zatímco jeho tým Benetton vyjednával se sportovními komisaři.

Schumacher nakonec zajel do boxů, aby absolvoval pouze penalizaci. V cíli byl klasifikován na druhé pozici. Tým nejprve dostal pokutu 25 tisíc dolarů, FIA však posléze celou záležitost dále zkoumala a nejen, že Schumacherovi odebrala britský výsledek, zároveň mu však zakázala start v Itálii a Portugalsku.

Ve stejném závodě na Silverstonu dostal podmíněný zákazu startu Mika Häkkinen za kolizi s Rubensem Barrichellem. Jelikož byl Fin v následujícím závodě na německém Hockenheimu účastíkem havárie v první zatáčce, nabyl jeho trest z Velké Británie účinnosti a pilot McLarenu musel vynechat Velkou cenu Maďarska.

Zpětné rozhodování

V roce 1976 James Hunt zvítězil v domácí Velké ceně Velké Británie, která byla po kolizi v první zatáčce zastavena. O několik týdnů později se došlo k soudu, že Hunt se neměl restartu zúčastnit a byl tedy diskvalifikován.

Retrospektivně bylo rozhodnuto o Michaelu Schumacherovi a jeho slavné kolizi s Jacquesem Villeneuvem ve finále sezony 1997 ve španělském Jerezu. Schumacher byl za úmyslné najetí do Kanaďana zbaven své pozice v šampionátu, druhé místo tak připadlo Heinzi-Haraldu Frentzenovi.

Zajímavé však je, že mu zůstaly výsledky ze samotných závodů. Schumacher tak má ve svých statistikách ze sezony 1997 pět vítězství nebo 78 bodů.

Případy mohou být také znovuotevřeny v případech, kdy vyjdou najevo nové skutečnosti, jako například po Velké ceně Austrálie roku 2009. V tom závodě byl penalizován Jarno Trulli za předjetí Lewise Hamiltona za safety carem. Teprve později se však FIA dozvěděla, že Hamilton nejprve médiím řekl, že na Itala gestikuloval, aby ho pustil před sebe, sportovním komisařům však poté tvrdil něco jiného.

Situace byla znovu prověřena o víkendu následující Velké ceny Malajsie. Hamilton byl usvědčen ze lživé výpovědi a z výsledků závodu v Austrálii byl vyloučen.

Zvláštní případy

Na začátku sezony 1994 závodil Ayrton Senna s šestiměsíčně podmíněným zákazem startu ve dvou závodech za to, že po Velké ceně Japonska 1993 slovně a fyzicky napadl Eddieho Irvina poté, co se Brit svým manévrem zbavil kola ztráty.

Po Velké ceně Itálie dostal na devět závodů podmíněný zákaz startu pozdější šampion Jacques Villeneuve za to, že nezpomalil dostatečně při žlutých vlajkách v ranním zahřívacím tréninku před závodem. Když pak jel Kanaďan znovu příliš rychle při žlutých vlajkách v Japonsku, penalizace nabyla účinnosti. Villeneuve však vzhledem k odvolání Williamsu závodil. Tým nakonec odvolání stáhl a jeho pilot přišel o své páté místo.

Riccardo Patrese musel vynechat Velkou cenu USA roku 1978. Nebyl však potrestán komisaři, nýbrž ostatními závodníky. Ti jej vinili za kolizi v předchozím závodě v Itálii, při které zahynul Ronnie Peterson a jelikož on sám za tento a některé další incidenty odmítal nést zodpovědnost, dostal od soupeřů ultimátum. Jezdci prohlásili, že pokud bude závodit Patrese, oni nebudou. Pořadatelé závodu ve Watkins Glen proto odmítli jeho přihlášku.

Zajímavá situace nastala také při GP USA roku 2002. Felipe Massa si měl odpykat penalizaci odsunu o 10 míst na roštu za předchozí kolizi s Pedrem de la Rosou. V pravidlech však stálo, že penalizaci dostane „v příštím“, nikoliv „ve svém příštím“ závodě. Sauber proto místo Brazilce jednorázově nasadil Heinze-Haralda Frentzena a trestu se vyhnul.

Pavel Fabry/gpf1.cz