Vedení formule 1 by si přálo v příštím roce vyzkoušet kvalifikační závody. V sobotu, místo klasické (a osvědčené!) Q1-Q2-Q3 kvalifikace, by se jel kratší závod (o zhruba třetinové délce ve srovnání s klasickými velkými cenami). Piloti by do něj nastoupili v obráceném pořadí proti průběžnému pořadí mistrovství světa. Lídr by startoval poslední. O tomto principu se bude ve středu hlasovat v Paříži.

Výsledek závodu by určil pořadí na startu tradiční velké ceny o den později.

Co si od toho slibovat? Nepředvídatelné průběhy velkých cen? Dramata? Boje kolo na kolo?

Když dnes někdo ze silné trojice týmů startuje poslední, začne se prokousávat v pořadí nahoru v úvodu velké ceny velmi rychle. Je to dáno tím, že velmi rychlé auto startuje za těmi nejpomalejšími. V kvalifikačním závodě ale bude velmi rychlé auto startovat za jiným velmi rychlým nebo jen o maličko méně rychlým autem. Takže to s tím postupem vpřed nebude takové jako v případech, kdy rychlý vůz výjimečně startuje zezadu.

Všichni budou startovat na shodné specifikaci pneumatik, což bude faktor, který možnosti rychlých změn v pořadí dále redukuje. Nejspíš nebudou ani žádné zastávky v boxech.

Když pilot jedoucí na 11. místě v klasické velké ceně bojuje o pořadí, jeho motivace urvat bod za 10. místo je objektivně podstatně větší než nasazení všech sil na předjetí v kvalifikačním závodě ve stejné konstelaci, když rozdílem by byl jen start z 10. nebo 9. místa.

Za tím účelem ani nebudou inženýři ochotni přepínat své motory do různých párty módů na větší počet kol než v běžné kvalifikaci, což má vliv na jejich životní cyklus.

Takže zatímco dnes na posledním místě startující Lewis Hamilton se ve třetině velké ceny dostane na úroveň svých kolegů z rychlých týmů – dejme tomu na 6. nebo 5. místo, v kvalifikačním závodě ani není dané, že by musel někoho vůbec předjet! Měl by totiž před sebou Valtteriho Bottase, Charlese Leclerca, Maxe Verstappena a Sebastiana Vettela. Z první řady startující vozy Williamsu by asi dokázali předjet Antonio Giovinazzi na voze Alfa Romeo a Romain Grosjean na Haasu. A pak někteří další.

Mezi těmi některými dalšími se to možná trochu promíchá, ale Williamsy spadnou třeba někam na rozhraní první a druhé desítky. Jezdci jako je Giovinazzi, Stroll, Magnussen, Räikkönen, případně Kvjat s Norrisem či Pérezem by si vyjeli postavení v první řadě na startu nedělní velké ceny. A největší hvězdy by startovali s ohledem na výše uvedené pořád hluboko, někde ze třetí pětky?

A až by odstartovala velká cena, místo stíhací jízdy by silná šestice jezdců bojovala mezi sebou a jako val by se dopředu propracovávala rozhodně s pocitem významně těžší tonáže, než když je rychlý pilot mezi pomalými sám. A ti ze středu pole, kteří ve středu pole zůstanou před rychlými, svou kůži lacino dávat nebudou.

Hamilton, Bottas, Leclerc, Vettel, Verstappen se v cíli nedělní velké ceny dostanou třeba do druhé pětky, když to dobře půjde. Páté nebo sedmé místo. A titulky budou hlásat:

„Velkou cenu Ruska vyhrál Kevin Magnussen, lídr šampionátu Lewis Hamilton skončil bravurně šestý.“

Experimentální nápad se má – pokud bude schválen – uskutečnit ve třech velkých cenách v závěrečné fázi šampionátu příští sezony. Vedení F1 vybralo ty závody, kde se toho prý historicky moc neděje. Nevím tedy, co je vedle Ruska a Francie (oukej) vedlo také k volbě belgického Spa.

Znění nápadu kvalifikačních obrácených závodů má určitý sex appeal. Tam to ale podle mého názoru končí. Vážně formule 1 potřebuje organizovat takové manévry, ve kterých se škodolibě budeme bavit tím, jak se ten, kdo si v průběhu roku buduje pozici lídra šampionátu, horko těžko hrabe z žumpy, pro kterou udělal všechno pro to, aby v ní nebyl? V nějaké zábavné, prize money hodnocené, nebodované, Saturday Late Night Show, proč ne? Ale tohle je formule 1. Ne wrestling.

Problémy, které formule 1 má (dvě výkonnostní kategorie, smrtelně nevyvážená distribuce prize money, neúnosné náklady) se nevyřeší tím, že – obrazně řečeno – začneme závodit v protisměru.

                                                                                                                                                                             Tomáš Richtr