Skupina E: naváží Chorvaté na ruský mundial?

4. 1. 2019 – Na první pohled je favorit skupiny E kvalifikace o postup na Euro 2020 jasný. Vedle Chorvatska se v ní představí ještě Wales, Slovensko, Maďarsko a Azerbajdžán. Slovensko hrálo jako samostatný stát na MS jednou, Wales také. Ten ale v roce 1958. Budou to ale právě tyto dvě země, které by si to měly rozdat o druhý flek. Maďaři jsou v útlumu a Ázerbájdžán může občas někoho pozlobit, ale z posledního místa by se odlepit neměl.

Byl to spolu s Anglií zřejmě nejsilnější příběh světového fotbalového šampionátu. A také největší překvapení. Chorvaté, kteří až na poslední chvíli proklouzli ze své kvalifikační skupiny alespoň do baráže, dokráčeli až ke stříbrným medailím. Koho zajímá, že to měli ve vyřazovací fázi počínaje osmifinálovým zápasem vždycky „o fous“. Ale vždycky to dopadlo. A i v tom se ukázala obrovská kvalita a velká vnitřní síla týmu. Týmu, který to už v Lize národů tolik neprodal, ale i tam ukázal charakter. Nakonec sice sestoupil, ale ještě 13 minut před koncem zápasu ve Wembley postupoval do Final 4. Chorvaté se budou chtít i v kvalifikaci o evropský šampionát opírat o svou extrémně silnou záložní řadu, a také o um trenéra Zlatka Daliče, který se k týmu dostal až před posledním, rozhodujícím, zápasem kvalifikace o MS na Ukrajině. Uspěl nejen tam. Povedlo se mu (konečně) vytřískat z talentovaného výběru jeho obří potenciál. A bude to chtít natáhnout i do kvalifikace a následné Euro příští rok.

Určitý otazník se schovává u možností Walesu. Po senzačním úspěchu na posledním Euru ostrovní tým na mistrovství světa nepostoupil. Ale ostudu určitě neudělal. Ve vyrovnané skupině se Srbskem, Irskem nebo Rakouskem mu na přímý postup chyběly 4 body, na baráž 2. Ale také se v porovnání s Eurem nebo kvalifikací dost změnilo. Tým po 6 letech opustil úspěšný manažer Coleman, kterého nahradila legenda United, Ryan Giggs. Ten se musí poprat s určitou generační obměnou. A také s tím, že mnozí hráči výběru hrají EFL Championship, tedy až druhou nejvyšší anglickou fotbalovou soutěž. Ne že by šlo o špatnou ligu, ale v mezinárodním měřítku je občasná absence kvality patrná. Co se týče Garetha Balea, ten zůstává naprosto klíčovým mužem výběru. S jeho přítomností stoupá nejen kvalita, ale také mentální síla týmu. Pro kvalifikační úspěch Walesu je tak naprosto nezbytné, aby byl Bale zdravý a v kvalifikačních utkáních nechyběl.

Slovensko bude doufat, že se pod trenérem Hapalem povede chytit čerstvý vítr podobně, jako Česko pod koučem Šilhavým. Byť okolnosti výměny kouče byly oproti české zkušenosti zcela odlišné. Za Kozákem zůstaly nezpochybnitelné úspěchy, kterými se Jarolím pochlubit nemohl. Nyní již bývalý slovenský reprezentační trenér měl ale spory s některými z hráčů, které slovenská veřejnost vnímala jako ty, kteří by měli být tahouny a kteří reprezentaci chyběli. Nejvýraznějším příkladem je kometa české ligy Miroslav Stoch, který se pod Hapalem do reprezentace vrátil. Slováci mají co do kvality a talentu nesmírně silný tým. Pokud se to povede přetavit ve fungující jednotku, nemělo by Slovensku Euro utéci.

V roce 2016, po dlouhých dvaceti letech, se Maďaří znovu objevili na velkém turnaji. A rozhodně nezklamali. Na Euru v roce 2016 dokonce vyhráli svou skupinu s Islandem, Portugalskem a Rakouskem. Poté je sice vyškolili Belgičané, ale i tak to byl pro Maďarsko úspěch a povzbuzení do další práce. Jenže pokračování veselého příběhu se nekonalo. Kvalifikace o loňské MS přinesla mnohé zklamání. Jen 13 bodů z 10 utkání. Ztrátu na baráž v podobě obřích 14 bodů. Nebo prohra v Andoře, remíza na Faerských ostrovech, hubená výhra s Faeřany v odvetě, nebo 5 inkasovaných kusů ve Švýcarsku. A rázem se ze země, která byla nedávno dávána za svůj progres jako vzor i české reprezentaci, stal fotbalově utrápený národ. Žádný důvod k jásání Maďarům nepřinesla ani Liga národů. Druhé místo ve skupině za Finskem, ale před Řeckem a Estonskem sice není ostudou, ale ani znakem dramatického zlepšení. Maďaři sice disponují několika zajímavými individualitami (Gulácsi, Kádár, Dzudzsák, Nagy, Szalai), ale v součtu to rozhodně není výběr, ze kterého by šel strach. Boj o šanci na postup ze skupiny by proto byl velkým překvapením.

Azerbájdžán sice v kvalifikaci o světový šampionát v Rusku, i v Lize národů ukázal, že mezi ty úplně nejslabší fotbalové země nepatří, ale na postup rozhodně nemá. Ale zejména doma může hůře připravené soupeře o nějaký ten bodík obrat. Papírově by měl obsadit ve skupině jasně poslední místo, ale přesto může do postupových bojů promluvit. To pokud by některému z aspirantů na postup třeba právě doma nějaký ten bodík vzal. Přesně ten, který může ve finálním účtování chybět…

redakce/as/